Dnešní moderní generace singles se pomalu a plíživě rozšiřuje. Postupně se totiž mění hranice toho, co lidé od vztahu chtějí a co jsou ochotni akceptovat a tolerovat. Jinak řečeno - co muži očekávají od žen a co ženy očekávají od mužů. Dá se říct, že jedinci mužského pohlaví vyžadují od nás žen stále to samé a ve vyznávání jiných hodnot se jejich názory příliš nemění - zato ženy v dnešní době povýšily vztahovou hierarchii na něco, co tu
nikdy v minulosti ani nebylo - na to, že láska = věrnost a věrnost = láska.
Dnešní žena nechápe, proč se muž může po společně prožité vášnivé noci s klidným svědomím vrátit domů ke své přítelkyni a chovat se, jako by se nic nestalo. Nevidí rozdíl mezi sexem a láskou, a jestli říkají že ano, tak patrně lžou. Ženy totiž nemají geneticky dané tyto veličiny odlišovat. Nechápou to.
Dnešní žena nechápe, proč se muž může po společně prožité vášnivé noci s klidným svědomím vrátit domů ke své přítelkyni a chovat se, jako by se nic nestalo. Nevidí rozdíl mezi sexem a láskou, a jestli říkají že ano, tak patrně lžou. Ženy totiž nemají geneticky dané tyto veličiny odlišovat. Nechápou to.
Naopak samečci jsou v roli obšťastňovace - ve své smečce musí oplodnit co nejvíce samiček, aby jejich rod nezanikl - a to je geneticky dané a je úplně jedno, jestli se jedná o samce lva, gorily nebo třeba o lidského exempláře. Ti silnější přežijí a ti slabší odcházejí. A ženy si logicky radši přidávají do svého portfolia milenců jen ty nejlepší jedince. A když muž říká, že "on jí sbalil", tak to nikdy není
pravda. Každá žena už ví dopředu, zda vůbec "chce být sbalena" - jestli
je daný jedinec vhodný pro být teoretickým otcem jejího potomka..
Jenže čím víc žen muž dokáže obšťastnit, tím je v očích dalších žen silnější a tím pádem i žádoucí.
To je taky podle mě jeden z hlavních důvodů, proč se ženy pouští do vztahů s
"permanentníma obšťastňovačema" - chtějí dosáhnout něčeho, co se asi žádné jiné před nimi
nepodařilo - zkrotit a přivlastnit si ho. Chtějí tím dát najevo světu,
že ony jsou ty pravé - dokázaly něco při čem ostatní neuspěly. Chtějí být nejlepší.
Celý tento koloběh končí ale v tak, že je každý "normální" muž zadaný (a je jedno jestli šťastně nebo nikoli) nebo má dost svého zralého úsudku na to, aby se dobrovolně spároval se ženou, která si ho bude podvědomě usurpovat sama pro sebe. Takoví muži pak jedou na vlně Friends with benefits a ženy to buď akceptují nebo ne. Jenže rozdíl mezi nimi je takový, že muž opravdu žije v domnění, že v jejich vztahu jde pouze o sex, kdežto žena (ač říká úplně to samé) v mysli spřádá nejrůznější fantasmagorické konspirace o jejich vztahu.
Protože ať si jakákoli žena říká co chce, vždycky podvědomě plánuje s mužem svojí budoucnost. Přemítá si, jak by ho představila, kdyby se na ulici setkali s někým známým, má rozmyšleno jak se budou jmenovat jejich děti a má naprosto jasnou představu, jak by fungovala jejich společná domácnost. Jenže to logicky jemu nikdy nemůže přiznat, protože on by vzal do zaječích při prvním náznaku utahování smyčky kolem krku.
A pak zase budeme sedět v kruhu kamarádek a navzájem si plakat na ramenou a přikyvovat, jak se naši muži chovají nebo nechovají. Můžeme se za to samy. Snažíme se je převychovat a vsadit do role, pro kterou nebyli stvořeni.
Dnešní "moderní" žena chce totiž nabourat a překopat všechna pravidla, která jsou ve společnosti dané už po staletí. Proč?