úterý 5. března 2013

O víře

Včera ráno mi přistál do emailové schránky textový soubor do mé kamarádky se vzkazem: "Tohle jsem napsala pro tvůj blog. Dělej si s tím co chceš." Udělala jsem malé korektury a v podstatě v nezměněné podobě jsem se rozhodla článek zveřejnit.

Kamarádka zde píše o víře jako takové. Musím říct, že s jejím názorem do velké míry souhlasím - každý z nás by si měl najít něco v co věří. Přirozeně si rozšiřovat obzory a z každého nového objevu si vybrat něco s čím se ztotožňuje. Naše "víra" může pak ovlivnit nejen náš život, ale i naše vztahy k okolí.. A to za to stojí ne? :)

Co je to víra? Lidé ji většinou berou jako nějaké vodítko. Ano, je to jakési vodítko, ale nesmíme to s ním přehánět. Když člověk vyznává pouze jednu víru (např. křesťanství), v podstatě tím vyjadřuje odpor vůči všem ostatním vírám. Jenže každá víra má něco do sebe. A každá víra může být dobrým zdrojem informací. Díky tomu, že nebudeme slepě a až fanaticky vyznávat jednu víru, se naše vědomí automaticky rozšíří a my můžeme kolem sebe vidět více souvislostí - jsme schopni si najit vazby, odpovědět na otázky a tím si nakonec udělat náš život plnější a šťastnější.

Uvedu příklad na citaci známé pasáže z Bible:

„Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země. Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři. I řekl Hospodin Kainovi: „Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář? Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout.“ I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi... Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej.“

Tady jasně vidíme, proč se člověk setkává s hříchem - jakýkoli náš „hřích“ nám může ukázat na náš původní problém a čím byl způsoben.

Například - docela častá situace mezi dětmi a rodiči:

Manželům se narodí dítě, oni pro to miminko dělají všechno - starají se o něj, oblékají ho, krmí ho - a tím pádem pro něj dělají „dobro“. Jenže tím ta touha dělat dobro nekončí - rodiče totiž většinou chtějí ještě víc a začínaji zasahovat do soukromého života dítěte, tedy rozhodovat, co dítě bude dělat v budoucnosti. Udělají si jasnou představu, že jejich dítě bude mít uznávanou a prestižní profesi, aniž by je zajímalo, zda to dítě vůbec bude chtít jejich představy splnit. Pokud ale to dítě bude silné a smělé a odváží se a řekne svým rodičům, že nepotřebuje jejich pomoc, pak se většinou rodiče vzbouří. Proč? Protože nejspíš nekonali čisté dobro, ale za tím dobrem viděli nějaký prospěch (např. vychloubání se povoláním svých). Kdyby konali skutečné dobro, tak by se zachovali s pochopením, snažili by se podpořit svoje dítě a tak, tedy projevovali svoji bezpodmínečnou lásku.

Závěr je takový: pokud rodiče nekonají upřímné dobro, mohou se setkat s hříchem - tedy například odmítnout svoje dítě (jeho sny, přání, osobnost). 
Člověk má hledat počátek svého hříchu a přestat dávat důraz na hřích samotný. Protože potom se většinou nevědomky setkáváme s nenávistí sami k sobě, která se projevuje pocitem viny, pochybnostmi o sobě, nejistotou, atd.

V podstatě se počátek hříchu schovává v tom, že potřebujeme uznání z druhé strany. Takovou potřebu uznání máme většinou již od dětství - pokud jsme jako děti necítili bezpodmínečnou lásku ze strany rodičů a tu „podmíněnou“ jsme si museli neustále něčím zasloužit. Jenže pravda je taková, že naši rodiče jinou než podmíněnou lásku dávat prostě neumí, protože podvědomě kopírují chování a výchovu svých rodičů, kteří je zřejmě také nemilovali bezpodmínečné. Člověk je oběť oběti.

Jediná věc, kterou můžeme udělat, je uvědomit si chování našich rodičů, zanalyzovat jak nás jejich chování ovlivnilo a zastavit tento koloběh. Musíme začít milovat bezpodmínečně. Dávat bezpodmínečně. Konat dobro z naší vůle, aniž bychom čekali nějakou odměnu či výhodu.

Abychom to mohli uskutečnit, musíme se rozhlížet kolem sebe a hledat souvislosti. Musíme pochopit, proč se člověk chová zrovna tím způsobem, jakým se chová.

Texted by Nastaska
.

3 komentáře:

  1. V tom článku jsem dvě otázky, víra a konání dobra.
    Ze samotného slova víra vyplývá, že si nejsme 100% jisti a tedy věříme. Proto bychom bychom měli být tolerantní vůči ostatním a nedopouštět se násilí, což se bohužel nedá o všech církvích říct.
    A bohužel konání dobra v dnešní době by se dalo přirovnat k obchodu. Já dám něco tobě, ty mně a pokud se vděku nedočkám, neumíš si mého daru vážit a zarmoutil jsi mne. Samozřejmě měli bychom darovat bez toho abychom očekávali vděk, ale co chceš v dnešní době, když jsme se od křesťanských principů vzdálili a každý myslí jen na sebe.

    OdpovědětVymazat
  2. Je vidět, že zase po sobě nic nečtu. Místo jsem má být jsou, dvakrát bychom, scházejí čárky...
    Co studuješ? Na jedné fotky jsem viděl, že tam máš, pokud se nepletu, knihy o politice z první republiky?

    OdpovědětVymazat
  3. Název článku lehce zavádějící, spíš je to "o bezdpodmínečné lásce".
    Nasťa to napsala hezky, už nějaký pátek (pár let) zpět jsem o těchto tématech přemýšlela a slíbila sama sobě, že já se budu chovat jinak než mí rodiče, že dám svým dětem dost svobody vyjádřit svou osobnost, aby si mohly dělat, co chtějí (v rámcích zákona :o)).
    Otázkou je, co se stane, až tu ty potomci budou, jak velká bude touha chránit je a tak dál. Ale myslím si, že si na svůj slib vždycky vzpomenu a budu silná, nebudu je nutit do kroužků, které nebudou chtít a do čehokoliv jiného.
    Sleduju svoje chování a snažím se být k sobě upřímná. Naštěstí zjišťuji, že když cokoliv dávám, dávám to opravdu bezpodmínečně (včetně lásky samotné) a nečekám absolutně nic zpět. Taky vidím kolem sebe spoustu lidí, kteří tohle nedokáží a to je velká škoda.
    A jinak Bible je hodně chytrá "knížečka", kterou jsem vzala potají asi ve 12 letech svojí babičce a o letní prázdniny ji přečetla. Už tehdá mě překvapilo, že tam nejsou žádné bláboly, ale aktuální témata, občas vtipně zaobalená nebo metaforicky řečená.
    Víc takových článků, díky :)
    Míša od Reichlů

    OdpovědětVymazat

Prosím "anonymní" návštěvníky o podpis :)