čtvrtek 14. února 2013

Na Sv. Valentýna

Dnes ráno jsem se cestou z knihovny zastavila v kavárně, abych si na posilnění před dopolední přednáškou koupila kávu do kelímku. Objednala jsem si a během čekání jsem listovala v novinách na baru, když zavrzaly vstupní dveře...


Slečna na baru vzhlédla směrem ke dveřím a okamžitě že sebe vypálila: "Máte zpoždění, copak takhle se chodí do kavárny?"
Pán ve dveřích se trochu zarazil a zamumlal něco ve smyslu "moc se omlouvám", když v tom mu začal zvonit mobil, se kterým odběhl do rohu místnosti
"To jste si sem přišel jenom zatelefonovat?" zavolala na něj otráveně slečna, když se pán vracel směrem k baru a zastkoval si mobil zpátky do kapsy.
"Moc se omlouvám" opakoval muž. Chvilka ticha a pak se pán nesměle ozval - "můžu si sednout třeba sem?" ukazujíce na nejvzdálenější stolek.
Slečna k němu vzhlédla a pokrčí rameny "tak jo." Mezitím mi podala horký kelímek a k němu cukr a mléko. "Chcete taky kávu?" zeptala se pána přes rameno.
"Tak jo," ozvalo se tiše od vzdáleného stolku.
Opět ticho, během kterého míchám svoji kávu a zacvakávám víčko na kelímek.
Rozloučím se, ale nikdo neodpovídá. 
Rychle odcházím ke dveřím.
"Máš s sebou fotky dětí?" slyším za sebou tichý slečnin hlas.
Dveře za mnou se zaklapnou..


1 komentář:

Prosím "anonymní" návštěvníky o podpis :)